Horoucí srdce
Znáte to pořekadlo: Studené ruce - horoucí srdce. Ale co by se mělo říkat, když má někdo (jako já) pořád studené nohy? Jediná chvíle, kdy mám nohy vlažné, je po horké sprše a ráno ještě v posteli. Jakmile jenom pomyslím na to, že bych měla nohy vysunout zpod peřiny, začnou chladnout. CO TO JE tohleto?
Moje nohy prostě žijou vlastním životem, pravděpodobně jsou součástí jiného těla. Studené jsou i v létě, když je 35 nad nulou. Asi jsou virtuální součástí nějakého eskymáka nebo kuliho z Himalájí. Jako že jsme si je nějak tajemně vyměnili. No a teď si představte, že on má zase na výměnu ty moje původní, co jsou vlastně pořád teplé (protože já sedím u kamen nebo se vyhřívám na sluníčku). Jak ten eskymák musí být šťastný, že nemusí nosit ponožky...
Jaká tam pro něj asi mají pořekadla? Teplé nohy - k práci vlohy / rybí hody / pohled pro bohy / štěstí stohy / chudák ubohý...............
Dnešní jídlo je fakt rychlovka, ale žádný objev. Prostě vám připomenu, že se dají taky krásně spotřebovat už uvařené těstoviny, co zbyly od oběda. Smícháš tyhle uvařené těstoviny s nadrobno nakrájeným sýrem a šunkou (nebo třeba anglickou slaninou), když máš chuť, tak přidáš cibulku. V hrnku rozmícháš vejce a zakápneš ho trochou smetany. Osolíš, opepříš. Těstoviny nasypeš do zapékací misky a zaliješ je vejcem. Zapečeš v troubě dozlatova. Dá se to jíst i studené, takže klidně toho udělej hodně.
Žádné komentáře:
Okomentovat