Tak jsem domalovala svůj první obraz. Někde jsem to tu už psala, že chodím na kurz malování. No a teď už teda ten skvost máme doma. Dostal ho manžel k výročí svatby, ten měl ale radost...
Všechny ženy na kurzu jsme se shodly, že naše obrazy musíme umístit do galerie, někam vysoko a daleko. Pak vypadají všechny námi namalované obrazy jako opravdové...
Největší adrenalin byl cestou z poslední hodiny kurzu domů. Jela jsem metrem, které bylo plné lidí (co dělali ve čtvrtek večer všichni nacpaní v MHD, to je teda záhada). Obraz byl ještě mokrý a lepil, taky trochu smrděl barvami. Připadala jsem si šíleně důležitá, jako že by mě měli všichni obdivovat a koukat se na to veledílo.
Místo toho se všichni rozhodli, že se chtějí upatlat a rozmazat mi pracně zpracované stromy a mraky. Tlačili se kolem mě, drkali, otírali se o plátno. A do toho brždění a rozjezdy, které kymácely mým obrazem sem a tam, navíc jaksi úplně mimo rytmus pohybu těl okolo visících na mastných tyčích.
Jen jedna paní zavadila okem o moji krajinku a hned se odvrátila - asi jí vteřina stačila...
A protože to nikdo neobdivoval, házím tuto zodpovědnost na vás :-)
Zde je (originální rozměr 70x50cm):
_______________________________________________________
jídelník dodám :-) (a nebo taky ne - podle času, jsou prázdniny...)

Je naprosto ú-žas-ný!!!
OdpovědětVymazat